Otázky z diskuze a odpovědi – konference Syngenta 2011 

Pro zobrazení odpovědí klikněte na otázku. 

Naši hosté z konferencí odpovědeli na dotazy, které jste jim v průběhu fungicidní debaty poslali. Mysleli jsme i na to, že mnozí z vás neměli příležitost klást své dotazy na konferencích, a proto máte možnost ptát se přímo na stránce nyní.

  1. Ing. Alena Bezdíčková, Ph.D.:
    „Celorepublikový monitoring spol. Ditana neprovádí; v oblasti našeho působení byla většina provozních ploch ošetřena „do klasu“, což bylo vysoce efektivní. Na neošetřených plochách ozimé pšenice byly zaznamenány výskyty fuzarióz v klasech (spíš slabší) v závislosti na odolnosti odrůdy a lokalitě, navíc pak silné výskyty černí.“

  2. Ing. Alena Bezdíčková, Ph.D.:
    „V pokuse fy Ditana na odrůdě Akteur v podmínkách umělé infekce v r. 2010 po aplikaci Artea Plus 0,5 l/ha byla účinnost na snížení napadení klasů 67 % a na snížení obsahu DONu 76,5 % (při napadení klasů kontroly 18,3 % a obsahu DONu bez ošetření 1,7 mg/kg).“

    Ing.Jana Doubková, Ph.D:
    „Účinnost fungicidu Artea Plus v dávce 0,5 l/ha odpovídá registrovaným standardům. Artea Plus je v registračním řízení na klasové fuzariozy“.

  3. Ing. Alena Bezdíčková, Ph.D.:
    „Pokud vím takové použití není registrováno.“

    Ing.Jana Doubková, Ph.D.:
    „Registrovaný v ČR není, ale v Německu registrovaný je. Doporučená dávka: BBCH 31 – 34 0,4 l/ha, BBCH 34 – 37 0,3 l/ha.“

    Ing. Ladislav Černý Ph.D.
    „Do jarní pšenice je Moddus vhodný stejně jako do ozimé. Většina odrůd jarní pšenice není příliš vysoká, z našich zkušeností stačí dávka 0,3 l/ha začátkem sloupkování.“

  4. Ing. Alena Bezdíčková, Ph.D.:
    „Polehnutí mnoha porostů ozimé pšenice v r. 2010 bylo způsobeno nízkou účinností obvyklé dávky regulátorů na bázi CCC, které bylo prováděno při nízkých teplotách, následně nebylo provedeno dokrácení (možnost aplikace Moddusu nebo Cerone) – to zpravidla nebývá nutné. Navíc riziko polehnutí bylo zvýšeno v důsledku srážkově bohatého počasí během května, v důsledku bujných, hustých porostů.
    Moje doporučení pro regulaci polehnutí pšenice: základem aplikace přípravku na bázi CCC ve fázi do konce odnožování (do DC 30), dávku stanovit podle odolnosti odrůdy k poléhání. V případě nedostatečného účinku této aplikace provést následně buď aplikaci Moddusu v cca 2. kolénku (0,3 – 0,4 l/ha) nebo Cerone v DC 39 – 45 (dávku volit opět podle rizika polehnutí).“

    Ing.Jana Doubková, Ph.D.:
    „Optimální aplikace je ve fázi 1.-2.kolénka v dávce 0,4 l/ha“.

    Ing. Ladislav Černý Ph.D.
    „Počátkem sloupkování 0,4 l/ha u vysokých a poléhavých odrůd. U nízkých nebo u odrůd s nižší tendencí k poléhání konec odnožování až druhé kolénko 0,3 l/ha.„

  5. Ing. Alena Bezdíčková, Ph.D.:
    „ NEDOPORUČUJI provádět společnou aplikaci Moddusu s herbicidními růstovými látkami, vlastní zkušenosti nemám, ale vyplývá to z principu jejich působení“.

    ng.Jana Doubková, Ph.D.:
    „K morforegulátoru Moddus nedoporučujeme ke společné aplikaci herbicidy na bázi ú.l.carfentrazone-ethyl (Affinity WG, Aurora..) a 2,4 – D.obecně bych již k této tank mix kombinaci přidání herbicidu nedoporučovala.“

    Ing. Ladislav Černý Ph.D.
    „Při aplikacích do jarních ječmenů nebyly zatím zaznamenány problémy s TM sulfonylmočovin a Moddusu + fungicid. Vše aplikujeme v TM. Problémy u regulátorů byly u Terpalu C, kde doporučuji sólo aplikaci s přihlédnutím k teplotě do 25 °C.“

  6. Ing. Alena Bezdíčková, Ph.D.
    „Na tuto otázku nejsem kompetentní odpovídat.“

  7. Ing. Alena Bezdíčková, Ph.D.:
    „Ošetření proti padlí u odrůd ječmene s genem MLO není nezbytné (u náchylných odrůd je to nutnost), ale i tady jsme v pokusech zaznamenali určitý výnosový efekt na tuto aplikaci, i když nižší než u odrůd náchylných. S výjimkou 2 fungicidů přípravky proti padlí travnímu účinkují i proti dalším houbovým chorobám.“

    Ing. Ladislav Černý Ph.D.
    „Obsah listové plochy se snižuje. Při ošetření Atlasem nebo Taliusem v mírně suché oblasti (pokusy v Červeném Újezdě) se zvyšoval o 1- 2 % výnos dle ročníku. Při ekonomickém hodnocení tohoto pokusu byl tento pokus v našich podmínkách v záporných číslech. V úrodných oblastech toto ošetření má ekonomiku. Je nutné vycházet z pokusů Dina Velká Bystřice nebo Zemědělského výzkumného ústavu v Kroměříži.“

  8. Ing. Alena Bezdíčková, Ph.D.
    „Z výsledků několikaletých pokusů spol. Ditana vyplývá nejlepší uplatnění fungicidů s účinnou látkou ze skupiny strobilurinů (např. Amistar Xtra) při aplikaci ve fázi praporcového listu až naduřelé listové pochvy (DC 37 – 49), osobně bych tuto aplikaci nedoporučovala až ve fázi kvetení (T4). Z Vašich návrhů v T4 raději Artea Plus.“

    Ing.Jana Doubková, Ph.D.:
    „Pokud se v porostu vyskytují listové choroby použijte na první zásah Archer Top a na aplikaci druhou AmistarXtra. V případě, že je porost bez výskytu houbových chorob použijte na první aplikaci Amistar Xtra a na aplikaci druhou Artea Plus.“

    Ing. Ladislav Černý Ph.D.
    „T1, T2 Archer Top
    T3, T4 Amistar Xtra - Tato aplikace je ověřená a vychází dlouhodobě ekonomicky pozitivně.
    T1, T2 Amistar Xtra
    T3, T4 Archer Top přip. Artea Plus - teorie dává přednost u odrůd s genem MLO této kombinaci zelenou s náhradou Archeru Top Arteou Plus. Bohužel z pokusů tyto výsledky v našich podmínkách nejsou potvrzeny. Lepších výsledků jak výnosových tak ekonomických bylo dlouhodobě dosaženo u kombinace T1 Archer Top 0,8 l/ha T 3 Amistar Xtra 0,75 l/ha.“

  9. Ing. Alena Bezdíčková, Ph.D.
    „Je to těžké odhadnout, protože výskyt je ovlivněn řadou faktorů; riziko výskytu plísně sněžné zvyšuje dlouholežící sněhová pokrývka. Pokud bude vlhký průběh jara, bude vyšší riziko výskytu stéblolamu, zejména po obilní předplodině, při minimalizaci, u náchylných odrůd...“

  10. Ing. Alena Bezdíčková, Ph.D.:
    „Ošetření řepky proti hlízence by mělo být prováděno v době plného květu (cca 10 dní po začátku květu), na začátku opadu korunních plátků, při pozdějších aplikacích se rychle snižuje účinnost provedeného ošetření.“

    Ing.Jana Doubková, Ph.D.:
    „Použijte azolový fungicid pro kurativní zásah“.

    Ing. Ladislav Černý Ph.D.
    „Neaplikovat po odkvětu. Jsou to vyhozené peníze.“

  11. Ing. Alena Bezdíčková, Ph.D.:
    „Začala bych volbou odrůdy – raději ranější, odolná přísuškům
    100 – 120 kg N/ha není mnoho; vzhledem k pravidelným přísuškům je vhodné aplikovat během vegetace v kapalných hnojivech (DAM), v případě extrémního sucha i v nízkoprocentních roztocích, aby byl dodaný dusík maximálně využitelný; využívat anorganických rozborů rostlin
    fungicidy – volit dle náchylnosti odrůdy, pro dobré porosty v průměru 2 aplikace (3 plné dávky budou sice účinnější, ale nemusí být zajištěna ekonomika použití), u odolných odrůd nebo v podmínkách nízkého infekčního tlaku můžeme použít i méně než 2 aplikace
    pro fungicidní ošetření využívat prognostických metod, ošetřovat když je riziko výskytu a silného infekčního tlaku, nejlépe preventivně!
    cílem nemůže být maximální výnos za každou cenu (vysokou), ale PROMYŠLENÉ vynakládání finančních prostředků.“

    Ing. Ladislav Černý Ph.D.
    „V suchých oblastech většinou stačí jedno fungicidní ošetření. Klimatické podmínky jsou dané. Pokud se výrazně nezmění klima v pěstování pšenice se Hané nevyrovnáte. Je na zvážení zda nepěstovat kukuřici, ta by měla i u Vás vycházet výnosově lépe. Je nutné vzít v úvahu cenovou nestabilitu u kukuřice (od 1800 Kč/t až 5 500 Kč/t).“

  12. Ing. Alena Bezdíčková, Ph.D.:
    „Plně s Vámi souhlasím, že při jediné aplikaci fungicidu v intenzivní pěstitelské technologii jar. ječmene nebo ozimé pšenice nemůžeme plně využít výnosový potenciál odrůdy. Výjimkou může být situace v některých letech, kdy je nižší infekční tlak chorob, případně navíc odolná odrůda (např. Bojos, Xanadu). V r. 2009, kdy byl velmi slabý výskyt a tlak chorob na naší pokusné lokalitě (Ditana Velká Bystřice), v odrůdovém pokuse ozimé pšenice se 40 odrůdami byla u poloviny z nich dvojí aplikace fungicidu vysoce efektivní a ekonomická (tj. zaplatila se a něco navíc přinesla). V r. 2010 byly v našem odrůdovém pokuse 2 aplikace fungicidu vysoce ekonomické u všech 40 odrůd!!!“

    Ing.Jana Doubková, Ph.D.:
    „Při pojmu fungicid pro jedno ošetření se myslí především fungicid pro krmné pšenice, kdy pokud to podmínky dovolí aplikujete pouze jeden fungicid v období metání. Samozřejmě pokud chcete dosáhnout výnosu a kvality jeden fungicidní zásah nestačí, je potřeba alespoň dvou. První aplikovat v období prodlužovacího růstu pro ochranu praporcového listu a druhý bud v bodobí metání či kvetení.“

    Ing. Ladislav Černý Ph.D.
    „Využití výnosového potenciálu záleží na mnoha dalších podmínkách. Ve většině případů je to přísun srážek v optimální dobu. Pokud je podnik situován do optimálních vláhových podmínek pak jsou i dvě fungicidní ošetření málo (viz rok 2008). Pokud jsem ve vláhově chudé oblasti a rostliny mi koncem vegetace předčasně zasychají, je aplikace dvou a tří fungicidů neekonomické a zbytečné (rok 2007).“

  13. Ing. Alena Bezdíčková, Ph.D.:
    „K dané aplikaci nemám výsledky vlastních pokusů.“

    Ing.Jana Doubková, Ph.D.:
    „AmistarXtra je ideální fungicid k ošetření oz.řepky do květu, můžete jej aplikovat již od počátku květu. Již druhým rokem AmistarXtra v řepce v pokusech SPZO dosahuje nejvyšších výnosů (navýšení o 15,8 – 18%) a zároveň i nejvyšší návratnost investice.AmistarXtra je součástí Syngenta technologie pro nejvyšší výnos.“

  14. Ing. Alena Bezdíčková, Ph.D.:
    „Zásady pro antirezistentní strategii stanovil FRAC (Fungicide Resisitance Action Committee).
    Mimo jiné je doporučeno používat fungicidy (účinné látky) s různým způsobem účinku ve směsi nebo je střídat, vyvarovat se opakované aplikace téhož přípravku nebo fungicidu se stejným způsobem účinku, dále nepřekračovat maximální doporučené počty aplikací za sezonu každé fungicidní skupiny...... Strobiluriny nepoužívat samostatně, ale zásadně s účinným fungicidním partnerem (azolem), maximálně 2x za sezonu,.....“

    Ing.Jana Doubková, Ph.D.:
    „Důležité je aplikovat fungicidy preventivně, nebo ihned po objevení příznaků. Nečekat na zásah, čím déle čekáme, tím je aplikaci vystaveno více jedinců patogena a zvyšuje se pravděpodobnost vyselektování rezistenrních mutantů.je lepší střídat účinné látky.“

  15. Ing. Alena Bezdíčková, Ph.D.:
    „K dané aplikaci nemám výsledky vlastních pokusů.“

    Ing.Jana Doubková, Ph.D.
    „Amistar Xtra je registrován v řepce v dávce 0,75 l/ha na Alternáriovou skvrnitost, v dávce 1,0 l/ha na hlízenku obecnou. Doporučuji aplikovat vždy 1,0 l/ha, i při nižším infekčním tlaku se investice navrátí díky tzv.green efektu, kdy dochází k prodloužení asimilačního období, zabraňuje se stárnutí rostliny, to vše se projeví na zvýšení výnosu.“

    Ing. Ladislav Černý Ph.D.
    „Nejlepší termín aplikace je těsně před květem. S aplikací snížených dávek nemáme zkušenosti. Aplikace Amistaru Xtra 1,0 l/ha je preventivní, proto ji aplikujeme v plné dávce.“

  16. Ing. Alena Bezdíčková, Ph.D.
    „Uvedená situace může nastat při poškození zrna tzv.“skrytým porůstáním“ – k tomuto poškození dochází v podmínkách, kdy po slunečném a suchém období během dozrávání ječmene dojde ke změně a začne pršet (stalo se v r. 2010). Může dojít ke skrytému porůstání, při němž nejsou na obilkách viditelné stopy klíčení, takové obilky jsou schopny klíčit, i když v jiném rytmu než obilky nepoškozené, v průběhu skladování se však životaschopnost a klíčivost takových obilek rychle snižuje.“

    Ing. Ladislav Černý Ph.D.
    „Nejčastější příčina ztráty klíčivosti je skladování ve vysokých vrstvách. Optimální výška dle literatury je do 1 m a dřevěná podlaha. Prakticky vrstva 2 m nedělá problémy. Nad 3 m by se měly hromady profukovat.“

  17. Ing. Alena Bezdíčková, Ph.D.:
    „Proti stéblolamu (Pseudocercosporella herpotrichoides) účinkuje řada fungicidů Acord, Acanto Prima, Alert S, Bumper Super, Fandango, Proline, Sportak Alpha, Sportak HF, Spartakus, Mirage 45 ECNA............... Výběr bude ovlivněn cenou aplikace a případným účinkem na další choroby. Mám velmi dobré zkušenosti s Alertem vzhledem k dobré kontrole případných počátečních výskytů braničnatky pšeničné a velmi zajímavé“

     

  18. Ing. Alena Bezdíčková, Ph.D.:
    „V literatuře se uvádí, že plíseň zelná nezpůsobuje na řepce vážné škody a fungicidní ochrana řepky se neprovádí. Pokud by byly výskyty na brukvovité zelenině, škodlivost je zejména u sadby a semenných kultur; řešením je moření osiva, dostatečné větrání a správný režim závlahy, případně chemická ochrana (např. Dithane M45, Dithane DG Neotec, Novozir MN 80 NEW, Ortiva..).“

    Ing.Jana Doubková, Ph.D.:
    „Pokud je plíseň zelná rozšířena, doporučuji aplikaci AmistarXtra v dávce 1,0 l/ha.“

Click an image to enlarge it

  • Ibalgin

    Prostě prášek

 

Back to top